Skarborovy monstra
Rození letci. Na jejich existenci se přišlo teprve nedávno.
Dokážou přežít extrémní horko i chlad, a proto obývají celou oblast od sněžných hor Lebkova až po vyprahlé pouště Divusvěta. Nepřátelský Skarbor obdařil tato stvoření omezenou schopností kouzlit. Nejsilnějším z jeho kouzel je šíp síly. Jejich manévrovací schopnosti, rychlost, životnost, síla ohně, schopnost kouzlit a fakt, že SinisterWingy nepotkáte nikdy o samotě, z nich tvoří extrémně nebezpečné protivníky. Jako potrava se nehodí, ale dají se pomocí kouzla ochočit. SinisterWing
Vojenská síla stopařů. Je dobře trénovaný, rychlý a vůbec dobrý bojovník.
Válečníci tradičně nepoužívají brnění, protože by mělo negativní vliv na jejich pohyblivost. Dva meče jim umožňují útočit velmi rychle. Jejich největší slabinou je patrně špatná organizace. V boji se válečníci vrhají pouze proti nejsilnějšímu nepříteli, čímž dávají šanci k vítězství ukázněným protivníkům.Válečník
Toto zvíře se pohybuje po dvou. Jeho protáhlé tělo je dokonale vyvážené pro dobré manévrovací schopnosti a rychlost pohybu.
Jeho velké uši, které fungují jako zvukový echolokátor, z něj tvoří především nočního tvora, ale lze na něj narazit i během dne. Některé z minerálů, které elefantomové požírají, se v jejich prvním žaludku přetvářejí na vysoce hořlavou tekutinu. Elefantom útočí tak, že tuto tekutinu vyzvrací a zapálí ji elektrickým impulsem z konce čumáku. Může tak vypustit nejen spojitý proud hořlaviny, ale i samostatná kvanta.Elefantom
Mumf je ohyzdný mutant, vypadající jako něco mezi přerostlou ropuchou a hrochem.
Je pomalý a neohrabaný, ale i tak je velmi nebezpečný. Jeho jakoby přilepené horní torzo nemá proporcionálně jakýkoliv vztah ke zbytku organismu, ale je neobyčejně pohyblivé. Na základě této "dvojí existence" - faktu, že úhel pohledu má prakticky neomezený, může se svou rychlostí opakování útoku na vašeho draka útočit střídavě oběma polovinami. Jako potrava se vůbec nehodí. (V Lebkově ale máte za úkol dva Mumfy chránit).Mumf
Tento noční vačnatec je doma v tropických klimatických podmínkách.
Zvláštním rysem tohoto druhu je, že obě pohlaví mají na břiše vak. Samice amfibrahy nosí mladé uvnitř relativně dlouho, takže z kapsy nakonec vyskočí kompletně vyvinutá amfibraha, lišící se od dospělých pouze svou velikostí. Amfibraha používá k lovu žhavé kameny a zahřívá je ve své kapse, která slouží jako jakýsi chemický kotel, pokud se zrovna nepoužívá k nošení mladých.Afibraha
Velký krabovitý čtyřnožec, původně žijící v oceánech, který se adaptoval na život na souši.
Evoluce mu propůjčila schopnost rychlého pohybu a dravá kusadla, trhající kořist rychlostí stáda dravých piraní. Dokáže kořist ulovit, rychle omráčit jedem a pak ji začne v klidu požírat. A protože má matka příroda ráda černý humor, guarno dokáže také koncentrovat energii na koncích svých rohů a zasáhnout s ní případnou oběť.Guarno není zobrazen
Je vůdce a šéf klanu čikusů. Obvykle jsou to největší a nejsilnější samice.
Ovládají svůj klan díky své síle a překvapující inteligenci. Vyrábějí si velká kladiva z "nebeského kamene", což je jinak řečeno obyčejný kus skály s velkým obsahem gerových krystalů. Pomocí jednoduchých šamanistických praktik dokážou vytvářet světelné blesky, které vycházejí z jejich kladiv a jsou dost silné na to, aby ve vteřině přeměnily urostlý dub v krabičku zápalek.Čikusum
Tyto obří ještěrky přežily jen díky své fenomenální vitalitě a obranným mechanismům.
Pluchido má na zádech dva tvrdé přerostlé hřebeny. Každý hřeben sestává z několika různě velkých lopatek. Když je ještěrka v nebezpečí, začne třást svým tělem, vlní se od hlavy k ocasu, a jak se o sebe hřebeny třou, nabíjejí se elektřinou. Nakonec pluchido použije rohy k vybití koncentrované energie ve směru, ze kterého přichází nebezpečí. Pluchido se dokáže velmi rychle regenerovat a jeho téměr neproniknutelné rozměry jej chrání téměř před jakýmkoliv nepřítelem. Díky jeho velikosti se jako potrava drakovi vůbec nehodí.Pluchido není zobrazen
Samice stopařů loví psorohy už mnoho století a v poslední době je začaly i šlechtit.
Jezdci jsou velmi zdatní, co se týče ježdění na psorozích, ale tvrdí se, že jsou s psorohy ještě mentálně či magicky spřízněni, což jim umožňuje ovládat tato zvířata pouhou myšlenkou. Velké kly psoroha jsou často prodloužené a vybavené železnou špicí, která chrání kly a dokáže prorazit i to nejsilnější brnění. Tato bitevní jednotka skvěle doplňuje bojový potenciál stopařů, jelikož je efektnivní jak na dálku, tak v boji muže proti muži.Jezdec není zobrazen
Jezdci a ostřelovači. Nad lidskými lučišníky mají velkou převahu.
Narozdíl od lidí mají dvojité luky, na každé ruce jeden, a dokážou s nimi střílet současně. Olivňuje to sice přesnost, ale palebná síla skupiny takových lučišníků je ohromující. Jejich dalším zajímavým rysem je, že samice tohoto druhu bojují spolu se samci, ale jejich zbraně mají větší dosah. Jako kořist jsou pro draka málo.Lučištník není zobrazen
Tito stopaři byli mezi prvními, kteří se připojili k nepříteli.
Šamani byli nejvlivnějšími členy různých stopařských klanů na Nimoanu, protože jejich využívání magické energie jim dalo velkou moc. V boji nablízko však příliš zdatní nejsou a upřednostňují spíše rychlý ústup. Ale jakmile jsou obklopeni svými stoupenci, dokážou obrátit bitvu na svou stranu a vrhají kolem sebe malé ohnivé koule, které mohou bez ohledu na své rozměry dotekem zapálit téměr cokoliv. Šamani dokážou také uzdravovat jak sebe, tak své spolubojovníky. Jejich nejstrategičtější zbraní je schopnost zpomalit celé jednotky nepřátel a učinit z nich tak snadnou a zranitelnou kořist pro jakýkoliv druh útoku. Pro draka je jako kořist málo a navíc se nedoporučuje se k nim moc přibližovat, díky tomu, že mají zpomalovací kouzlo.šaman není zobrazen
Tak tohle je další špatný vtip. Přerostlý létající brouk.
Jeho existence ještě nebyla sepsána, moc toho o něm zatím nevíme, je těžké ho chytit. Jeho zbraň není tak silná, ale velmi účinná. Je vcelku velký, takže se vůbec nehodí jako potrava pro draka.Hmyzák není zobrazen
Obrovitý létající brouk s extrémě silným chitinovým brněním, které odolá i těm nejtvrdším ranám.
Při útoku na malé vzdálenosti používá velmi efektivně koncentrovanou magickou energii. Šplhavci používají tenká ostrá křídla, která jsou pro běžné létání nevhodná. Aby se mohli šplhavci pohybovat, využívají magickou energii, která sílu jejich křídel ztrojnásobí. Jeho střely jsou nebezpečné a jako potrava je příliš těžký pro uchopení do drakových pařátů.šplhavec není zobrazen
Tento létající brouk je dobře známý tím, že se dokáže objevit téměř zničeho nic.
Mnoho vědců zemřelo, když se pokoušeli najít vzorek ke studiu. Biohelikoptéra často útočí ještě dříve, než ji její oběť spatří. Pokud první útok oběť nezabije, brouk se stáhne na bezpečnou vzdálenost a sbírá síly k dalšímu útoku. Jeho zbran je silná a zasáhne i na větší vzdálenost. Biohelikoptéry nemají přirozené zbraně, takže jsou mezitím zranitelné, ale těžko strefitelné, protože se pořád pohybují za letu. Jako potrava se mohou také uplatnit.není zobrazen
Původně naprosto neškodný býložravec žijící v teplých krajích.
Jeho silné dolní končetiny a téměř holá lebka z něj dělají výborného sběrače kořínků apod. Ganglini se dokáží velmi dobře adaptovat na změnu teploty a mají schopnost magicky změnit teplotu svého okolí. Stali se z nich dobří vojáci, z jejichž přirozených vlastností vznikla mocná zbraň. Je hodně velký, ale je vcelku lehce zabitelný. Jako potrava se nehodí, je moc těžký a drak by ho neunesl.není zobrazen
Tato bytost byla stvořena za pomoci opravdové černé magie a říká se jí také "zplozenec zla".
Zerborg je velmi pohyblivý a rychlý, dobře se dokáže bránit a rychle regeneruje. Jeho hlavní vlastností je to, že skrze sebe dokáže pumpovat obrovské množství magické energie. Když zamíří, koncentruje obrovská kvanta této energie a vystřeluje je daným směrem. Je to silný protivník, proti mladým drakům. Je z něj ale výborná potrava.není zobrazen
Tohle je další forma mutantního pavouka.
Tito olbřímí fialoví pavouci se nacházejí v lesích a vysoko na náhorních plošinách. Obvykle jsou obklopeni skupinkou mladších bratranců (zeleno-červení). Tento extrémně jedovatý arachneid neplive jed jen tak, před vypuštěním koncentruje magickou energii a vypustí ji spolu s prudkým jedem s dlouhotrvajícím účinkem. Jsou to slabší protivníci a skvělá strava.není zobrazen
Trixteři se vyvinuli ze skvrnitých ještěrek, jejichž přední končetiny
nyní tvoří křídla.
Další špatný vtip matky přírody a máme tu nechutnou stvůru, která se chystá vzlétnout! Trixxteři jsou rychlí a hbití, ale málo vydrží. Specifické vlastnosti jejich očí je činí zranitelnými před útokem shora. Jako bojovník je slabší, ale jak létá, je těžší ho zasáhnout. Jako potrava je ale vynikajícínení zobrazen
Vypadá asi jako o něco ošklivější zemní varianta kraba poustevníka.
Evoluce přeměnila jak vzhled, tak i funkci jeho tykadel, na kterých se vyvinuly ostré břitvy. Rozmnožuje se kladením vajíček do svých obětí. Tato vejce používají magickou energii a s velkou přesností si dokážou najít cestu k nejbližčímu živému terči. Po napadení těla oběti vejce nejprve pozastaví funkce imunitního systému a poté následuje smrt. V těle dojde ke stabilizaci teploty na 35° C, což je ideální teplota živého "inkubátoru". Jako bojovník je středně nebezpečný a je to výborná potrava.není zobrazen
Mocná bytost na bázi křemíku. Věří se, že jejich výskyt souvisí s vulkanickou aktivitou na magicky saturovaných místech.
Tyto bytosti jsou dost chytré, aby si uměly postavit přístřeší, a zabránit tak přímému boji. Mají velmi dobré obranné schopnosti a zkušenosti. Dávají přednost pohybu po zadních končetinách, přičemž jejich přední hypertrofované končetiny jim slouží jako opora i jako zbraň v souboji zblízka. Pro útok na dálku dokáží koncentrovat velké množství energie různé polarity na svých pažích a tuto energii dokáží vystřelit ve směru následovného tlesknutí rukama. Zemníci jsou zvláště nebezpeční v úzkých proláklinách, kde se cítí jako doma. Je to slušný bojovník a skvělá potrava pro draka.Zemník
Velcí vzpřímeně chodící savci vypadající jako mutace prvěkého člověka.
O čikusech jsou první zmínky v prastarých legendách, kde se mluví nejen o jejich velikosti a síle, ale také o jejich neskonalé blbosti, díky které si s nimi dokázali poradit i ti hloupější z hrdinů dávných časů. Čikus žije v malých tlupách, a pokud útočí ve skupině, je velmi nebezpečný. Jeho jedinou zbraní je vidlička, kterou nosí s sebou a s jejíž pomocí vrhá na větší vzdálenosti kameny. Nejenže dokáže kameny vrhat velmi přesně, ale také s omračující rychlostí. Je to opravdu nebezpečné, ale na druhou stranu, je to výborná potrava pro draka.není zobrazen
Tito ještěrkovití tvorové požírají gerové krystaly,
což vysvětluje jejich vzhled a výskyt.
Přežívají v jeskyních, kde tráví všechen čas hledáním a požíráním obrovských kvant krystalů. Jejich spodní čelist vyrůstá v oblasti krku do páteře a mozek mají umístěn u paty dolní čelisti. Horní čelist je vysoce pohyblivá, jelikož nesmí bránit průchodu energie vycházející ze žlázy uprostfied lebky. Tyto mocné pulsy energie dokážou rozbít i skálu, což yakurdi hojně využívají při těžbě krmení. Pro draka jsou docela nebezpeční, zvlášť ve velkém počtu!Yakurd
Nemrtví, kteří povstali ze starých hřbitovů.
V začátcích byly hřbitovy pro nepřátele snadným zdrojem "pracovních sil". S využitím temné energie, která donutí zombie povstat z hrobů, útočí na vše, co jim stojí v cestě. Zombie útočí vypouštěním kvant temné energie, která si umí svůj terč najít sama. V boji zblízka jsou zombie extrémně nebezpečné - jejich neúnavné pařáty bijí do hlav nepřátel zničující a neutuchající silou. I drak (Morrogh) má možnost pomocí kouzel ovládnout zombie!není zobrazen
Pavouk se žlutými chlupy, nachází se všude po světě.
Dokáže přežít ve všech možných klimatických podmínkách, je pomalý a zbabělý. Projevuje se u něj určitá míra skupinového chování. Malý pavouk zabíjí protivníka přímým vstříknutím jedu ze svých žláz nebo rozprášením zelené jedovaté tekutiny ze svých kusadel. Pavouk pořád pochoduje, je dobré zabít ho na menší vzdálenost. Je to dobrá potrava pro draka.není zobrazen
Malé zelené zvíře s tykadly téměr pravidelně rozmístěnými na těle. Přední tykadlo je zbraň, která hází ohnivé koule.
Výsledkem evolučního procesu se z některých tykadel vytvořily končetiny umožňující pohyb po zemi. Pradávní předci stardrudů bděli v hlubokých jeskyních bez denního světla a jejich přední tykadlo je vybaveno podobnou lampičkou, jakou si svítí mofiskř ďas na svou kořist. Ve spojitosti s potřebou žít na povrchu se z tohoto tykadla stala i zákeřná zbraň, schopná v pulsech vysílat energii. Stardrudi tyto nové schopnosti používají k lovu a obraně hnízd. Je to vcelku malé stvoření, želeno žluté. Je to výborná potrava pro draka. Je lepší zabít jí spíš zblízka, nemá takovou sílu, nedokáže draka efektivně zabít.